Brouk ve škole

Stalo se to druhou vyučovací hodinu v učebně číslo 5. Toho času narušilo jinak poklidné vyučování mého předmětu něco velmi podivného. Holky začaly nejdříve příšerně ječet, pištět a některé se okamžitě vzdálily ze třídy. Nečekaný rozruch způsobil návštěvník ne zcela dobře identifikovatelný. Jisté však je, že to byl brouk.

Jsem proti jakémukoliv zabíjení čehokoliv a prozradím Ti, že pokud mám doma vyhodit nějaké to nebohé zviřátko, které se mi připletlo do pokojíčku, většinou ho přiklopím kelímkem, hrníčkem nebo skleničkou, podsunu jej papírem a pak z okna nebo ze dveří vyhazuji nešťastníka do přírody. Připadám si tak velkorysý vůči všem těm prťavým pavoučkům, muškám či jiným stvořením, které jsou často označovány jako havěť. Přiznám se, že opravdu zabíjím pouze komáry, kteří mě v průběhu letních nocí nemilosrdně sužují svým bzukotem a štípotem... 

Tentokrát jsem však vraždě tohoto typu nezabránil... Celá třída se nakonec zapojila do hledání záhadného brouka, který v nestřeženém okamžiku kamsi zmizel. Obavy, že se nachází zrovna pod vaším oblečením, způsobily pochopitelně paniku. Někteří se nekontrolovatelně obnažovali ve snaze ujistit se, že brouk se u nich nenachází. Tyto případy jsem raději rychle vyháněl na toaletu nebo do šatny. Jiní do sebe vší silou mlátili, aby případně nezvaného návštěvníka pod svým oblečením umlátili. Neustále jsem hlasitě navrhoval zachovat klid a podivného brouka najít a posléze vyhodit.

Všechno nakonec proběhlo úplně jinak. Brouk se náhle objevil na stejné lavici kde byl nalezen a tříset stránková učebnice angličtiny ukončila jeho život ještě před zvoněním. Bylo mi ho líto, ale všem těm na smrt vyděšeným tvářím jsem naprosto rozuměl.
"To je tím, že si necháváte svačiny pod lavicí!" uzavřel jsem celou záležitost jednou pro tento den...