Je šestá hodina ráno a já stále nemůžu usnout. Nevím, jestli je to přemírou coly, kterou jsem včera v podvečer vypil, nebo tím, že se vědomě i podvědomě zabývám Lindou a tím nešťastným rozchodem... Navíc mi ještě v noci psala po dvou dnech sms, která mi moc klidu nepřidala... Čert aby se v tom...

Tenhle rozchod s Lindou je vážný a já to cítím. Mám pocit, že i když se holka dušovala, že nikoho nemá, raduje se teď s nějakým tím jiným jménem... Kolikrát jsem měl pocit, že k sobě patříme a že je tahle láska nejopravdovější? Kdyby mi ty vzpomínky na takovéhle věci daly alespoň na chvilku...

Za chvilku si půjdu zahrát s rodičema KrisKros - takovou tu českou levnější obdobu populárních Scrable. Je dobře, že nechávám postranní úmysly stranou a zůstávám s rodinou, ačkoliv bych se nejrdaši vypařil někam hodně daleko... Všechno jde, když se chce, ale asi jsem k takovému úletu zatím málo...